Myšlienky Malej dámy - Thoughts of the Small lady

Umývala som si vlasy, uterák už stratil vôňu leta - chorvátskeho slnka a mora, už ho cítiť len kozmetikou. A tvrdou chlórovanou vodou. Vôňa leta je len v spomienkach. Pri česaní mi chodila po rozume pesnička Malá dáma. Onehdá sme s Milošom v aute rozoberali text.
Utrhla trávu a začla hrát/ ta malá dáma z předměstí/
co umí lidem z dlaní číst/ tam kočky zrána mívaj hlad/
po noci plný neřestí/ je pohladí a dá jim jíst/
po tmě se toulá a ve dne spí/ a její oči vidí víc než mý/
došly mi slova já stál tam jen/ s touhle jedinou bych zemřel...

Miloš mi skazil ilúzie o poetickom texte a tvrdil, že je to o prostitútke. Samozrejme, chlap, hneď si vybral noc plnou neřestí a
staví si chrám, plechovej most/ už po něm kráčí první host/
tak ať ho nohy nebolej/
...
a já už věděl, že jsem ztracenej/ zeptal se za kolik s pocitem viny/

Hm. Úplne ignoroval tie mačky, čo nikdy nepočul mačky pri radovánkach? Teda radovánky sú to skôr pre kocúra, čítala som, že kvôli výstupkom chúďa mačka tak vreští, akoby ju na nože brali. Alebo to veštenie,
prošla si peklem a kouzla zná/ mince po kašnách posbírá/
...
budu si pamatovat na tu chvíli/ když hrála znělo to jak Paganini/

Chlap jeden, poetiku si nevšimne. Iba špitnutie o peniazoch a nerestiach. Vždy keď počujem tú pesničku, nemôžem si pomôcť a rozmýšľam nad tým, kto z nás ju lepšie pochopil.

S touhle bych zemřel v jedinej den/ a jestli vám to nestačí/
kdyby tam stála stovka žen/ vyzvu ji k tanci a to netančím/

Neviem, asi nemal pozerať Pretty Woman, a mal radšej čítať astrologické časopisy. A hlavne mal byť ticho, aby mi neskazil ilúzie ;-)